Lithium známe a využíváme už několik set let, středobod naší pozornosti z něj ale udělala až doba přenosné elektroniky. Kdysi celkem nenápadný kov se znenadání stal žádanou komoditou a jeho spotřeba roste doslova raketovým tempem. Zcela pochopitelně se tedy začínají objevovat otázky, jaké má jeho těžba a zpracování důsledky. A jestli za ten zázračný materiál neplatíme až příliš velkou cenu.
I kdybyste se hodně snažili, těžko byste v přírodě našli unikátnější kov, než je lithium. Švédský vědec Johan August Arfwedson, který ho v roce 1817 objevil, mu dal jméno odvozené z latinského termínu pro kámen. Jestli přitom lithium něco připomíná, tak kámen určitě ne. Je stříbřitě šedé, lehké, měkké tak, že se dá krájet kuchyňským nožem, a má tak malou hustotu, že plave ve vodě. Ovšem jen chvíli, protože při styku s vodou samovolně vzplane.
Zdroj: byznys-energie.cz